"Hrát za Chodov je pro mě obrovská čest", váží si příležitosti Marek Žaloudek.
Do třetice všeho dobrého rozhovor o Prague Games. A protože se říká, že nejlepší patří na konec, završí trilogii hráč, který nastoupí za jeden z nejlepších českých týmů.
Ačkoli toto tvrzení momentálně platí pouze v ženách, i v mužských kategoriích se Chodov řadí mezi absolutní špičku. Jak to funguje v klubu, jehož dres obléká řada reprezentantů, posoudí Marek Žaloudek, útočník starších žáků FBŠ.
Pro někoho splněný sen, pro Marka zasloužená odměna. Za svou příkladnou celosezonní píli si vysloužil možnost zahrát si s chodovskými mladíky na Prague Games. My se však ještě na chvilku vraťme k otázce, na niž odpovídal minule Filip Němec. Proč se starší žáci, v jejichž řadách figuruje množství kvalitních hráčů, v průběhu sezony potýkali s tak obrovským výsledkovým propadem? A čím to, že se jej nepodařilo nijak zastavit?
„Na začátku sezony jsme, nebo minimálně já osobně určitě ano, měli velkou motivaci něco dokázat. Připadalo mi, že z naší strany bylo ve hře větší nasazení, bojovnost... Prostě taková ta chuť po vítězství. Výrazně pozitivní byla i přítomnost Lukáše Maštery. Jenže jsme si až příliš zvykli především na jeho pravidelný bodový přínos. A ve chvíli, kdy byl ostaršen a začal pravidelně jezdit za dorost, nám jeho rozdílové branky hrozně moc chyběly,“ ohlíží se za uplynulým ročníkem.
Sezona 2014/2015 však už patří minulosti a je třeba se koukat dopředu. Nyní Marka čeká výzva výzev. Za své výkony dostal možnost obléknout dres slavného klubu z pražského Jižního Města. Jak se s ní talentovaný mladík hodlá popasovat?
„Pro mě je to samozřejmě obrovská výzva a čest. Nikdy jsem nepomyslel na to, že bych si zahrál za možná nejlepší český klub. Zvlášť ne po roce aktivního hraní. Upřímně jsem zvědav na vysokou kvalitu mých budoucích spoluhráčů, s nimiž se zatím asi nemůžu rovnat. Budu se však snažit maximální snahou a bojovností vše dohnat. Zatím jsem nebyl na žádném tréninku, ale už se na něj připravuji a samozřejmě strašně moc těším,“ obdivně vzhlíží ke svému novému týmu, v jehož barvách bude usilovat o medaili z velkého turnaje.
Stejně jako jsme se ptali Filipa, ptáme se i Marka, zda ho nemrzí, že si na turnaji nezahraje za svůj mateřský oddíl, v němž má kamarády. „Mrzí mě to hodně, protože si nebudu moct zahrát se svými oblíbenými spoluhráči. Příčinu toho, proč jsme nedali dohromady tým, vidím ve skutečnosti, že někteří k florbalu přistupují jen jako ke koníčku, ne jako k životní náplni. Prostě to neberou jako sport. Jinak nechápu, proč si někteří v období takhle velkého turnaje naplánují dovolenou. Důkazem mých slov je i fakt, že někteří skoro nechodí na tréninky a jen chtějí jezdit na zápasy. Pro takové lidi je pak Prague Games dle jejich slov zbytečné vyhazování peněz. Pro mě však zápasy proti např. švédským týmům znamenají hrozně moc. Přinesou nám nové zkušenosti, zážitky, poznáme jiný typ florbalu. Pro mě je to velká událost a těším se na to, že se něco nového přiučím,“ zakončil svůj souhrn pilný útočník, jehož rychlé nohy motaly hlavu celé vysočinské lize a nyní budou řádit v modro-bílém dresu Chodova.