Ta má přinášet oběma florbalovým baštám a hlavně jejich členům (hráčům, trenérům či rodičům) nové možnosti získávání poznatků, nových mezi-klubových aktivit a v neposlední řadě prohlubování dlouhodobých vazeb. Myšlenku spolupráce mezi kluby přenesli do reality šéftrenéři obou klubů – Ondřej Neuman a Anička Dvořáková. Právě tyto zakladatele nového projektu jsme vyzpovídali a zajímali se o to, jak vše vzniklo a na co se mohou členové obou klubů těšit.

Oba kluby spojuje snaha o kvalitní a koncepční práci s mládeží a především pak společný zájem tuto práci dále zlepšovat. Není žádným tajemstvím, že v rámci této oblasti se nalézá ještě jedno významné pojítko obou klubů, a to jsou kluboví šéftrenéři – Anna Dvořáková a Ondřej Neuman. Jihlavská rodačka a patriotka se zapsala nesmazatelně do historie obou klubů, kdy s Chodovem sbírala mnoho úspěchů a velkou měrou se zasloužila o vybudování ženské složky klubu, která se posléze zařadila mezi špičky v ČR. Právě při části její Chodovské mise pak v průběhu 3 sezón spolupracovala jako hráčka i trenér s tehdejším hlavním trenérem Extraligového týmu žen a ženské složky, současným šéftrenérem mládeže, Ondřejem Neumanem.


Ahoj Ondro, ahoj AnKu. Tak pěkně popořádku – oba dva jste se potkali v rámci Extraligového florbalu. Oba dva jste jej v relativně nedávné době po řadě let opustili a zaměřili se primárně na práci s mládeží ve dvou tradičních klubech. Co vás k tomu vedlo?

ON: Tak především – já i AnKu se práci s mládeží věnujeme dlouhodobě. Já jsem prakticky v žádném roce své trenérské praxe mládež neopustil, a i když vedle toho byl vždy i „elitní“ či „dospělý“ florbal (je jedno zda ženský či mužský) tak dlouhodobě vnímám práci s mládeží jako svůj největší zájem, protože právě tam se dá něco dlouhodobě měnit a ovlivňovat. Extraligy byly nedocenitelnou zkušeností, ale v mém, stále nízkém, trenérském věku, je pro mne tou největší výzvou vzít to všechno a použít to tam, kde mohu něco ovlivnit. A to je jen koncepční práce s mládeží, protožě kdo tvrdí, že florbal posuneme dál jinou cestou, lže si do kapsy.

AD: Pro mě to také není úplně zlom a přechod k novému - už jako hráčka jsem na Chodově trénovala a práce s mládeží se mi líbí v tom, jak je vidět vývoj hráčů. Nejvíc času jsem trénovala žákyně, které jsem učila držet hokejku, přihrávat, střílet a poslední roky jsem už s některými hrála za áčko nebo viděla, jak hrají v juniorské reprezentaci či se z nich také staly trenérky. Tenhle postup mě baví sledovat a dělá mi to radost.


Dobře – teď tedy k samotné práci s mládeží. Co je tedy hlavním stavebním kamenem této práce v klubu (klubech) z pohledu šéftrenéra?

ON: Univerzální odpověď dle mého neexistuje – v každém klubu jsou jiné priority a možnosti. Nicméně já bych asi vypíchl jako klíčové, rozhodnout se, zda je mým ZÁJMEM BUDOVAT mládež a vlastní členskou základnu nebo mám pouze POTŘEBU MÍT tyto kategorie, abych mohl hrát vyšší soutěže. Druhou „klíčovou proměnnou“ je pak dle mého, sebereflexe – všichni (mne rozhodně nevyjímaje) jí často a lehko ztrácíme. Je třeba znát své REÁLNÉ možnosti a umět stanovit příležitosti k jejich zlepšování a posunu. Pokud toto kluby (lidé v klubech) nebudou dělat, bude chtít hrát Extraligu každý a ŠPATNÉ POTŘEBY převýší SPRÁVNÉ ZÁJMY.

AD: Mým hlavním cílem je to, aby tento sport děti bavil. V Jihlavě není tolik rozšířený jako v Praze a to bychom chtěli změnit. Na druhou stranu je to sport s jednostrannou zátěží a je potřeba tréninky nastavit správně, abychom dětem neubližovali po zdravotní stránce. Jako šéftrenér mám tedy za úkol pomáhat trenérům se skladbou tréninků tak, abychom děti připravili na nejvyšší florbalové soutěže a zároveň to s hokejkou nepřeháněli.


Pojďme k samotnému nápadu spolupráce Vašich klubů. Kde se myšlenka zrodila?

ON: Myšlenka spolupráce mezi kluby se rodila a sílila z mnoha příčin. Z jedné strany šance, kterou nám dávají kluby ze zahraničí (v našem případě Pixbo), poznávat, učit se a inspirovat jiným stylem práce. Myslím, že TOP kluby v ČR toto musí následně přenést zejména do regionů, kde je potřeba pomoci rozvoji navázat vztahy a silné vazby. No a to je i druhý důvod, protože toto se v ČR moc systematicky nedělá. Já byl X let na Kladně, kde jsem to viděl z jedné strany, nyní jsem X let na Chodově, kde vidím pohled z té druhé. Často je to jednostranné a je jedno, kterým směrem – prostě je to většinou zájem pouze jedné strany, a to se dřív či později ukáže nedostatečné a krátkozraké. Měli bychom se chtít učit a měli bychom chtít učit další z těch, kteří se učit chtějí.

AD: Tak u mě je to jednoduché. Byla jsem zvyklá z velkého extraligového klubu na určitý přístup a fungování, kde spousta lidí jsou špičky v českém florbalu. V Jihlavě jsou lidi velmi akční, ochotní a dávají florbalu hrozně moc, ale chybí jim zkušenosti z top florbalu. Věřím, že když jim pomůžeme nějaké zkušenosti nabýt, tak se posunou ještě o velký kus dál a náš klub bude schopný produkovat i špičkové hráče. Myslím si, že v některých věcech platí "proč vymýšlet vymyšlené" a tohle je jedna z nich. To, že nám Chodov ukáže, jak některé věci fungují, co nefungovalo, co se podařilo/nepodařilo, nám hodně usnadní cestu v rozvoji našeho klubu a možnost vidět, jak se trénuje na top úrovni hodně posune nás trenéry. Jsem moc ráda, že nám tohle Chodov umožní, a i naši trenéři nabudou zkušenosti, které by momentálně v Jihlavě jen těžko získali.


Proč právě Chodov / Jihlava? Co Vás vedlo k jednomu stolu a přípravě a spuštění tohoto projektu?

ON: Možnost spolupracovat s Aničkou. Respektuji její práci a smýšlení o systematické a koncepční činnost s dětmi. Současně jsem vážil toho, jaký „drajv“ a elán do toho dává. Kdyby neodešla zpět do Jihlavy, velmi bych si považoval možnost spolupracovat s ní na Chodově. Na druhé straně teď máme spolu šanci vytvořit projekt, který bude nový a prospěšný ještě více lidem a hned dvěma klubům.
S Jihlavou jsme „spolupracovali“ už tím, že právě AnKu či Kiki Provázková (místní odchovankyně) posunuly náš ženský Chodov o několik pater výš. S Aničkou jsme vždy mluvili o pozicích a možnostech různých klubů (regionální bašty, aspiranti na Extraligový florbal atd.), o tom, že by bylo skvělé udržovat dobré vztahy, spolupracovat. Ale přiznávám, že v určité době se to vyplácelo jen nám, protože jsme získali špičkové hráčky. Teď je čas, aby Jihlava mohla čerpat od nás a zrodila se opravdová, a věřím velmi prospěšná, forma spolupráce, která pomůže oběma klubům a tedy i rozvoji florbalu jako takového.

AD: Proč Chodov je velice jednoduché - 9let pro mě neexistovalo nic jiného než Chodov. Mám tam spoustu přátel a práce klubu si velmi vážím. Jak říká Ondra - spolupracovali jsme spolu už u mládeže a sdílíme spoustu názorů. Také vím, jak to na Chodově funguje, tak vím, co by mohlo fungovat a co je reálné.


Pojďme ještě k prvním krokům, které plánujete. Na co se mohou členové klubů těšit? Co tedy reálně bude spolupráce představovat?

ON: Je toho víc. Já i AnKu hledíme na dlouhodobé cíle a máme určité vize, k nimž se chceme dopracovat. Navíc to rozhodně není jen o nás dvou – v rámci spolupráce klubů bude přibývat nápadů a názorů dalších lidí, podle toho, jaké oblasti se budeme věnovat. Aktuálně chceme v letošní sezóně spustit vzájemnou podporu klubů v oblasti práce s mládeží – tedy: přátelská utkání, trenérské „stáže“ či work-shopy a také speciální „tréninky na klíč“ (ukázat jinou formu vedení tréninku, než na jakou jsou např. zvyklí hráči a hráčky v jednom či druhém klubu). Fantastický je rovněž zájem Jihlavy o návštěvu našich Extraligových zápasů. Pokusíme se zacílit na konkrétní Extraligová utkání mužů i žen, na která bychom rádi připravili speciální program právě za podpory Jihlavy a její účasti. Kdo ví, třeba se Chodov dočká v budoucnu i dalšího výjezdního Extraligového utkání.

AD: Mým cílem je přiblížit extraligu našim hráčům i trenérům. Chci dát možnost hráčům se v našem klubu rozvíjet tak, aby se jednou do extraligy mohli dostat. Spolupráce s Chodovem tak pro naše hráče věřím bude motivací a někteří třeba budou mít i možnost okusit chodovské tréninky. Naši trenéři zase budou moct čerpat zkušenosti a srovnání, jak připravuje svojí mládež extraligový klub. (Formy asi dostatečně popsal Ondra :) )


Jaké jsou na spolupráci v obou táborech ohlasy? Můžete zhodnotit, jakým směrem se Váš projekt ve svém počátku podařilo nastartovat?

ON: Je to perfektní. Jen to potvrdilo, jaký kus práce odvádějí Jihlavští trenéři a vedení. Máme za sebou první 2 akce a obě dopadly z mého pohledu nad očekávání. První akcí byl TV zápas Extraligy žen, kam z Jihlavy dorazilo téměř 80 dětí, trenérů a rodičů. To je návštěva, kterou sami o sobě nedocílí kluby Extraligy žen na standardní utkání. Nám to pomohlo k překonání diváckého rekordu a přál bych Vám zažít tu atmosféru, kterou právě Jihlavský kotel pomáhal v hale vytvářet.
Druhou akcí byla po dohodě s Aničkou návštěva trenérů na našich trénincích. I když je vždy složité nalézt vhodný termín, z Jihlavy dorazilo krátce před blížícími se svátky 9 trenérů a členů vedení klubu! Viděl jsem 9 lidí, kteří žijí florbalem a obětují své volno tomu, aby získali nové poznatky a inspiraci a bylo to skvělé. Pevně věřím, že to bylo přínosné zejména pro ně samotné a ukázalo nám to, jakým směrem dále pokračovat.

AD: Souhlasím, že obě akce byly naprosto vydařené. Asi není třeba nic moc dodávat - pokud bude naše spolupráce dál fungovat jako tyhle dvě akce, můžeme se těšit na  velké věci. ;)


Co byste tedy prozradili na závěr k dalším plánům a Vašim představám?

ON: Co bych prozradil nevím, ale vím, že se na další spolupráci moc těším, protože v tom vidím smysl. Budu moc rád, když se tyto myšlenky či projekty bude nám i Jihlavě dařit přenášet dále na hráče, hráčky, rodiče, trenéry či další kluby. Teď jsem si jist, že jsme vykročili dobře a věřím, že se nám podaří i úspěšně navázat.

AD: Další nápady samozřejmě jsou, ale spoustu z nich je dlouhodobějších a uvidíme, jak se vše vyvine a kam se mezitím posuneme. Věřím ale, že tahle spolupráce je krok správným směrem a přinese hodně dobrého.


Zdroj: http://www.florbalchodov.cz/klub/clanky/chodov-a-fbs-jihlava-zahajily-oficialni-spolupraci-1858
Foto: archívy klubů Chodova a Jihlavy, Martina Miksová